(Vincent Chu, přeložil Pavel Toman)

Dnes existuje spousta stylů Tai Ji Quan a žádní dva cvičenci necvičí individuální formu stejně. To platí i pro členy rodiny Yang. Mnozí studenti se diví, proč tomu tak je.

Jak se má individuální forma správně cvičit?
V systému Tai Ji Quan je individuální forma série tělesných pohybů beze zbraně, a působí na ovládání a jemné sladění těla. V závislosti na cíli cvičícího se dají pohyby provádět mnoha různými způsoby, takže se dosahuje různých výsledků. Proto se říká, že Tai Ji Quan je umění, které má rozmanité funkce.
V klasických knihách o Tai Ji Quan se píše, že individuální forma je pro tělo a Push Hands pro bojové použití. Tělo je řídícím centrem pohybu čtyř končetin. Je klíčem k propojení všech fyzických pohybů. Mezi nejvýznamnější účinky (správného) používání těla patří lepší koordinace, silný úder, ohebnost, rovnováha, větší vitalita, zlepšení tělesné odolnosti a pohyblivosti.
Pro trénink těla k dosažení těchto výsledků existuje mnoho cvičení. V Tai Ji Quan se slovem „Jia“ označuje rodina, styl a řád (stavba) formy. V této souvislosti v knihách o Tai Ji Quan často čteme o „Lao Jia“ a „Xian Jia“. Slovo „Lao“ znamená starý nebo tradiční a „Xian“ nový a soudobý. Když se říká, že Yang Lao Sim cvičil „Lao Jia“, znamená to, že cvičil tradiční individuální formu se 108 pohyby Zhang San Fenga, u níž byl důraz kladen více na její využití jako bojového umění než u stylů, které dnes obvykle vidíme.

Tři úrovně dovedností v bojovém umění
Dovednosti v bojovém umění se obvykle dělí do tří úrovní – začátečnická úroveň, středně pokročilá úroveň a pokročilá úroveň.
Začátečnická úroveň označuje stádium, kdy se člověk učí chápat to nejzákladnější a nejdůležitější. Student se cvičí v rozvoji určitých dovedností očí, rukou, nohou a těla a to má určité příznivé důsledky pro jeho zdraví. Je to základní stádium, čili stádium rozvoje těla.
Středně pokročilé úrovně se dosahuje, když student cvičí několik let. Má pevné základy a jeho oči, ruce, kroky a vnitřní orgány působí společně. Je to úroveň pochopení neboli stádium rozvíjení záměru.
Pokročilé úrovně se dosahuje po několika desetiletích cvičení. Adept strávil hledáním využití každého pohybu spoustu času. Všechny pohyby provádí lehce, ruce se pohybují jako blesk, kroky jsou rychlé jako vítr a oči září jako létavice. Když se pohne záměr, pohne se i tělo.

Začátečnická úroveň
Je to úroveň tělesného cvičení. Je to stádium cvičení toho nejzákladnějšího pro trénink bojového umění. Jeho základním rysem je to, že se cvičí základní pohyby například rukou, nohou, pasu a začátečnická pěstní forma nebo forma se zbraní. Cílem je vybudovat pevný základ pro pozdější pokročilejší trénink. Aby student uspěl, nesmí zapomínat na tři věci: opravdovost, vytrvalost a houževnatost. Tomuto stádiu se také říká fáze rozvoje těla. Je to proto, že student většinu času pracuje na základních pohybech rukou, nohou, pasu a těla a postojích, aby připravil a posílil tělo pro pozdější obtížnější pohyby.

Středně pokročilá úroveň
Po dokonalém zvládnutí základů student pokročí k dalšímu kroku: k rozvíjení záměru. Rozdíl mezi rozvojem těla a rozvojem záměru je v tom, že k rozvíjení těla patří velké množství pohybů pro jemné sladění těla a dodržování všech pravidel a zásad popsaných v klasických knihách o Tai Ji Quan. K rozvíjení záměru naproti tomu patří praktické aplikace i dodržování pravidel a zásad, ale současně se různými způsoby rozšiřuje dosah těchto pravidel a zásad. Proto se říká, že rozvíjení těla je práce na „gong“ čili na rozvoji vnitřní síly a rozvíjení záměru je práce na „qi“ čili na technickém aspektu. Aby byl jako systém bojového umění úplný, musí mít každý styl nebo systém obě složky rozvoje studentových dovedností. Existuje úsloví, že nestačí mít „qi“, ale že je potřeba mít i „gong“. Má-li člověk „gong“ bude jeho úder tak silný, že to jeho protivníka vyděsí k smrti.
Mezi adepty bojového umění, kteří chápou vztah gong a qi, se říká „Pěst je závislá na qi, qi závisí na gong a gong závisí na qi.“ Z toho je vidět, že aby člověk uspěl jako bojovník, musí přijít na to, jak rozvíjet „gong“ i „qi“.

Pokročilá úroveň
Aby mohl člověk pokročit na vyšší úroveň, musí začít s duchovními cvičeními. Díky duchovnímu výcviku rozvine tak hluboké schopnosti, že je nelze správně popsat žádnými slovy. Klasické knihy o tomto stádiu mluví v následujících výrocích, „Ani pírko nelze přidat, ani muška nemůže dosednout“, a „Můj protivník mě nechápe, ale já chápu jeho.“ Jaký je rozdíl mezi duchovním rozvojem a rozvíjením záměru? Duchovní rozvoj je pokračování rozvíjení záměru. Nejpodstatnější pro duchovní rozvoj je, že mysl neustále nevědomě cvičí individuální formu, takže když se střetne s nebezpečím, dostaví se veškeré reakce jako přirozený reflex. Říká se tomu také prenatální inteligence. Adept rozvíjí nervový systém k takové vrcholné citlivosti, že k automatické reakci dochází bez jakékoli vědomé myšlenky.

3 řády Tai Ji Quan stylu Yang
Pro cvičení Tai Ji Quan jako bojového umění rozvinuli příslušníci rodiny Yang individuální formu Lao Jia o 108 pohybech do tří nejdůležitějších stylů, z nichž každý má vlastní typické rysy v tom, jak studenta vyzbrojuje pro boj. Yang Cheng Fu vytvořil slavný styl „Velký řád.“ Cílem tohoto stylu je protažení šlach a úponů těla a rozvoj ohebnosti všech kloubů, takže tělo může dostát vysokým nárokům bojového umění. Styl Velký řád klade důraz na jemné sladění a přestavění kloubů těla. Je proto známý jako „vstupní brána ke stylu Yang“ neboli styl pro začátečníky.
Yang Jian Hou vytvořil styl „Střední řád.“ Účelem tohoto stylu je jeho bojové využití. Důraz tu je kladen na bojové techniky. Yang Jian Hou rozdělil pohyby na řadu dílčích pohybů, takže jsou účinnější při útoku i obraně. Slovo střední se vztahuje k velikosti kruhových pohybů kloubů v těle, které nejsou tak veliké jako u velkého řádu, ale ani tak malé, jako u řádu malého. Je to taková vzdálenost, že cvičící může provést útočný i obranný manévr. Střední řád je proto také známý jako styl aplikací.
Yang Pan Hou vytvořil styl „Malý řád“. Účelem tohoto stylu je cvičení qi a ducha. Malý tu označuje velikost kruhových pohybů v každém z pohybů. Kruh je tu tak malý, že pohyb většinou vychází jen z rotace pasu a stočení těla. Důraz je tu kladen na qi a ducha, nikoli na fyzickou úroveň. Je proto také známý jako pokročilý styl a obvykle ho cvičí starší a zkušení cvičenci.

Různé dovednosti v individuální formě
Individuální formu Tai Ji Quan mohou cvičit lidé v každém věku a jakémkoli tělesném stavu. Závisí na cíli cvičícího. Obvykle se cvičení individuální formy dělí do čtyř skupin podle cílů a procvičovaných dovedností. Podobá se to čtyřem ročním obdobím, během nichž všechno živé prochází úplným koloběhem života (zrození, růst, zralost a smrt). Poněvadž Tai Ji Quan je umění, které má několik funkcí, je zapotřebí podle toho cvičit i individuální formu, aby si adept veškeré jeho funkce osvojil. Cvičenec, který dostane správné předání obvykle prochází všemi čtyřmi oblastmi cvičení Tai Ji Quan a jeho prospěšné účinky se proto násobí. Z toho důvodu mají mnozí cvičenci silný úder i v pokročilém věku.
Všichni víme, že Jaro je obdobím, sázení a rašícího života. Při cvičení Tai Ji Quan je to období, kdy se budují pevné základy. Cíle individuální formy v tomto období vycházejí z upevňování a vylepšování těchto základů. Léto je období růstu. V Tai Ji Quan je to čas rozvíjení a získávání dovedností. Podzim je období sklizně. V Tai Ji Quan je to období, kdy dovednosti dozrávají a přinášejí užitek. Zima je období uchovávání. Při cvičení Tai Ji Quan, je to doba udržování qi, aby si člověk zachoval dobré zdraví. Z toho vidíme, že Tai Ji Quan se odlišně rozvíjí a je prožíván v různých obdobích adeptova života. Podle toho bychom měli cvičit i individuální formu. Úspěšný adept začíná fyzickým cvičením, aby si vytvořil pevné základy a později pokročí k duchovnímu cvičení záměru. Je to podobné jako se vzděláním: začíná se na základní škole, pak se pokračuje s vědomostmi střední a potom vysoké školy, postupně a jedno po druhém.

Čtyři skupiny cvičení

Jaro
Je to začátek. Důraz se klade na základy Tai Ji Quan. Protože bohatý prospěch vychází z pevných základů, rozvíjí se v průběhu let cvičení individuální formy řada technik, které vytvoří silnou základnu. Stejně jako vysoká budova, i trénink Tai Ji Quan začíná pevnými základy. Jinak se stavba zhroutí.
Wu Tu Nan říkal, že když se učil u Yang Sau Houa, nechal ho Yang při každém cvičení individuální formy každý pohyb na několik minut zastavit. Jedno cvičení individuální formy Wuovi trvalo více než hodinu. Tato technika adeptovi pomůže správně provádět všechny pohyby a buduje pevné základy.
Další technika je statické cvičení, čili prováděni každého pohybu individuální formy zvlášť a samostatně na stejném místě. Při dnešním nedostatku prostoru je to skvělá technika, s níž je možné pracovat.
Třetí technika je zvedání nohy při pohybu vpřed nebo dozadu. Kromě toho, že tato technika buduje sílu stojné nohy, pomáhá i rozvoji techniky kopů u druhé nohy.
Čtvrtou technikou je využívání rotace pasu. Pro lepší porozumění významu pasu v nějakém pohybu nehýbejte rukama, takže bude zřejmá pouze rotace pasu. Později tuto techniku použijte na ramena a lokty.
Pátou technikou je cvičení velkého řádu pro protažení těla, úponů a kloubů k větší pružnosti tak, že se v každém pohybu zvětšuje rozsah kruhového pohybu.

Léto
Je to stádium pokračujícího rozvoje čili získávání dovedností. Zde je možné individuální formu cvičit fyzicky náročným způsobem jako bojové umění, aby se dále rozvinula schopnost těla očekávat neočekávané v bojových podmínkách.
První technika je rozčlenit pohyb individuální formy na jednotlivé pohyby a cvičit pravou i levou stranu podle jeho mnoha bojových aplikací.
Druhou technikou je cvičit střední řád, který dělí každý pohyb do mnoha dílčích částí a zůstávat v individuální formě spojený. Toto rozdělení vytvoří mnohokrát nařasený (opakovaný) pohyb, fungující jako zásobárna a uvolnění energie a uplatní se v mnoha pěstních technikách.
Třetí technikou je cvičení individuální formy na obě strany kvůli koordinaci a rovnováze.
Čtvrtou technikou je cvičit individuální formu rychle a silou, aby se zlepšila tělesná výdrž, pohyblivost a schopnost vydávat sílu.

Podzim
Toto je fáze dozrávání. Když žák prošel všechny výše popsané techniky, předpokládá se, v Tai Ji Quan dosáhl zručnosti. Každý člen rodiny Yang učil odlišný styl individuální formy, protože byli různě založení a lišila se i společnost, ve které tehdy žili. To ovšem neznamená, že necvičili nebo neznali mnoho různých cvičení a stylů. Podle své osobnosti, tělesného stavu a sklonů může adept cvičit všechny tři cvičení malého, středního a velkého řádu.

Zima
Když říkáme, že člověk stárne, znamená to, že jeho orgány už nefungují tak dobře jako dřív. Déle mu trvá než se zotaví po namáhavé činnosti. Cvičení by tedy nemělo klást důraz na tělesné cvičení, při němž se qi spotřebovává, ale spíše na postupy uchovávání qi a ducha pro udržení dobrého zdraví. V tomto období se neočekává, že člověk bude cvičit individuální formu tak, jak se to popisuje v oddílech Jaro a Léto. Naopak se předpokládá, že si uchová veškerou energii a qi, které získal, když byl mladý. Proto by kvůli uchování své energie měl cvičit individuální formu s menšími pohyby. V tomto období mnozí zkušení cvičenci cvičí následující techniky, aby se udrželi při dobrém zdraví.
První technikou je cvičit malý řád. Je to méně namáhavá individuální forma.
Další technikou je cvičit individuální formu mentálně. Jinak řečeno člověk o individuální formě medituje. To nevyžaduje žádný prostor a proto se to dá provádět kdykoli.

Závěr
Existuje mnoho způsobů, jak cvičit individuální formu, ale posloupnost pohybů, principy, obecná představa i filosofie zůstávají stejné. Nejpodstatnější rozdíl je v účelu a provádění každého pohybu. Cvičící se před cvičením musí soustředit na jednu z metod a této metody se držet po celou dobu jejího procvičování. Z bojového hlediska musí adept cvičit různé způsoby provedení, aby tělo naučil v podmínkách boje očekávat neočekávané. Yeung Sau Chung říkal, „Cvičení musí být živé! Musíte individuální formu cvičit s lehkostí, tíží, měkkostí, tvrdostí, rychle, pomalu, velké kruhy, střední kruhy i malé kruhy. Když se individuální forma cvičí s důrazem na „tvrdost“, qi vychází z dantienu do čtyř končetin. Pokud se cvičení soustřeďí na „měkkost“, qi se vrací do dantienu. Tvrdost bez měkkosti není dostatečně silná. Měkkost bez tvrdosti nemá dostatečnou složku kruhového pohybu. Pouze rychlý pohyb bez pomalé složky se nepovažuje za správně zvládnutý. Pomalý pohyb bez rychlé složky ukazuje, že dovednosti cvičícího nejsou příliš vysoké. Tvrdost neznamená ztuhlost a měkkost neznamená ochablost. Udeřte rychle, ale bez zmatku. Udeřte pomalu, ale ne prázdně. Tak se to má správně provádět.“
Z pohledu zdravotního cvičení splní adept, který si zvolí jedno cvičení podle svého zdravotního stavu, svůj úkol. Je totiž známo, že každá tělesná činnost zvyšuje tělesnou odolnost. Víme však také, že lidé většinou nejsou spokojeni s tím, čeho dosáhli. Nový cíl a nové cvičení pomáhají postupně budovat silné tělo, dodávají cvičení zajímavost a pomáhají udržet si dobré zdraví.