Rozbor pojmu Jing
Adepti bojových umění dávají jingu přednost před tělesnou silou. Je to proto, že vlastnosti jingu jako výbušnost, pronikavost, rychlost a prudká lámavost jej činí vhodnějším pro využití v bojových situacích. Když člověk na nějaký předmět použije tělesnou sílu, uplatní při jejím výdeji pouze určitou oblast těla. Pokud jde o výdej, u jingu se uplatňuje celé tělo. Je v něm tedy větší síla. Když se na nějaký předmět použije tělesná síla, působí na větší plochu, takže jejím výsledkem je menší tlak a je tedy méně nebezpečná. Naproti tomu jing působí na menší plochu povrchu. Vyvine tedy větší tlak a pro protivníka je větším ohrožením. Znamená to, že jing má větší ničivou sílu. Tělesná síla je něco, s čím se rodíme, přenáší se a reaguje pomalu. Jing je výsledkem spojení celého těla. Jeho přenos i reakce jsou rychlé. Při bojovém střetnutí není žádná situace předvídatelná. Vlastnosti jingu takovým situacím skvěle vyhovují. Proto také adepti bojových umění dávají jakožto zdroji své síly přednost jingu před tělesnou silou.
V bojových uměních se jing člení do mnoha různých kategorií podle svých aplikací a technik. Je to například fa jing, měkký jing, tvrdý jing, viditelný jing, neviditelný jing, poddajný jing, jangový jing, jinový jing atd. Jing v bojových uměních je definován jako výsledek tělesného pohybu, který se řídí určitým vědomým záměrem, a podílí se na něm dech i svalová kontrakce. Vědomým záměrem se míní, že nervový systém ovládá respirační systém i svalové kontrakce. Konkrétní instrukce tu znamená, že dech i svalové kontrakce se řídí mechanikou určitého pohybu nebo techniky daného bojového umění. Odbourání veškerých tělesných pohybů čili technika bojového umění je na jingu závislá jako na zdroji energie a řídí se směřováním jingu, množstvím energie a zaměřením na velkou nebo malou vzdálenost. Zkušený cvičenec dokáže při každém pohybu správně uplatnit Teorii šesti harmonií a výboj jingu tak maximalizovat. Je-li přítomný záměr, bude přítomná i qi, a pokud je přítomná qi, je přítomná i síla. Nezáleží na tom, jak jing nazýváme. Vychází z chodidel jako z kořene, je ovládán pasem a projevuje se v oblasti úderu. Tato mechanická sekvence se podobá výrobní lince v továrně. Vstup, proměna, výstup a zpětná vazba.
Síla vstupuje do spodní části těla. V různých stylech bojových uměních se vytváření jingu a uvedení těla do pohybu obvykle spouští tím, že chodidla zatlačí do země. Nezáleží na tom, jak silný úder je nebo jako dlouho trvá, jeho kořenem jsou vždy chodidla. Protože chodidla jsou výchozím vstupním bodem jingu, je silná základna ve spodní polovině těla pro všechny systémy bojového umění velice důležitá. Všechny styly bojových umění tedy začínají trénink svých studentů s postojem jezdce na koni, protože je to jedno z hlavních cvičení k posílení nohou.
Přenos jingu je založen na způsobilosti těla a zejména pasu. Díky sladění a lubrikaci těla se jing efektivně přenáší do oblasti úderu. Při tréninku bojových umění se sladění těla definuje jako zvýšení hbitosti a pružnosti těla v důsledku jeho protažení. Kdybychom si vstup jingu představili jako jídlo, bude jeho přeměna trávením. Je to fáze využití. Jídlo je základ, ale nejdůležitější je trávení. Někteří lidé špatně jedí a špatně tráví. Je to proto, že nemají dobře rozvinuté nohy a pas. Jiní lidé dobře jedí, ale špatně tráví, protože mají slabý pas. Další lidé dokáží dát za krátkou dobu hodně úderů, protože správně jedí i dobře tráví. Pas je centrem přeměny a přenášení jingu. Dovednost v pase určuje kvalitu a množství jingu, který se může projevit, i rychlost provedení techniky.
Výstup je vydání jingu, který se tvoří z chodidel, pasem se přeměňuje a přenáší do oblasti úderu a jeho projevem je sek, kop, úder, atd. Výše uvedená klasifikace jingu vychází z toho, jak se jing vydává navenek.
Zpětná vazba je míra kvality: ukazuje, jak efektivní fáze vstupu, přenosu a výstupu jsou. Je to proces, v němž se celý systém hodnotí a zjišťuje se, na čem je potřeba pracovat a co je třeba vylepšit, aby každá technika byla účinná. Jinými slovy, je to fáze, při níž se cvičencova schopnost přijímat (sílu) – vstup – ověřuje citlivostí, pohotovostí a reakcí. Schopnost přenášet (sílu) – přeměna – se projevuje koordinací a spojením celého těla, jeho pružností a ohebností. Schopnost vydávat (sílu) – výstup – se ukáže v použití síly, načasování a technice.
Nezáleží na tom, jaký styl bojového umění člověk cvičí, filosofie je pro všechny stejná. Dá se shrnout do tří kroků: 1. Pozornost zcela soustřeďte na všechny části tohoto mechanického postupu. 2. Je-li přiměřené působit 100 gramy namísto 500 kilogramů, použijte 100 gramů. Tím se předejde zbytečnému nebo nadměrnému přenosu (síly). Jinak řečeno, je to kontrolované uvolnění (síly). 3. Když je na místě použít 500 kilogramů namísto100 gramů, použijte 500 kilogramů. Tím se zabrání ztrátám při přenosu. V každém utkání je nejdůležitější to, kdo z něho vyjde jako vítěz. Proto se říká, že v soutěži není žádné druhé místo stejně jako v diskusi nemůže být nikdo první.
Adepti bojových umění dávají jingu přednost před tělesnou silou. Je to proto, že vlastnosti jingu jako výbušnost, pronikavost, rychlost a prudká lámavost jej činí vhodnějším pro využití v bojových situacích. Když člověk na nějaký předmět použije tělesnou sílu, uplatní při jejím výdeji pouze určitou oblast těla. Pokud jde o výdej, u jingu se uplatňuje celé tělo. Je v něm tedy větší síla. Když se na nějaký předmět použije tělesná síla, působí na větší plochu, takže jejím výsledkem je menší tlak a je tedy méně nebezpečná. Naproti tomu jing působí na menší plochu povrchu. Vyvine tedy větší tlak a pro protivníka je větším ohrožením. Znamená to, že jing má větší ničivou sílu. Tělesná síla je něco, s čím se rodíme, přenáší se a reaguje pomalu. Jing je výsledkem spojení celého těla. Jeho přenos i reakce jsou rychlé. Při bojovém střetnutí není žádná situace předvídatelná. Vlastnosti jingu takovým situacím skvěle vyhovují. Proto také adepti bojových umění dávají jakožto zdroji své síly přednost jingu před tělesnou silou.
V bojových uměních se jing člení do mnoha různých kategorií podle svých aplikací a technik. Je to například fa jing, měkký jing, tvrdý jing, viditelný jing, neviditelný jing, poddajný jing, jangový jing, jinový jing atd. Jing v bojových uměních je definován jako výsledek tělesného pohybu, který se řídí určitým vědomým záměrem, a podílí se na něm dech i svalová kontrakce. Vědomým záměrem se míní, že nervový systém ovládá respirační systém i svalové kontrakce. Konkrétní instrukce tu znamená, že dech i svalové kontrakce se řídí mechanikou určitého pohybu nebo techniky daného bojového umění. Odbourání veškerých tělesných pohybů čili technika bojového umění je na jingu závislá jako na zdroji energie a řídí se směřováním jingu, množstvím energie a zaměřením na velkou nebo malou vzdálenost. Zkušený cvičenec dokáže při každém pohybu správně uplatnit Teorii šesti harmonií a výboj jingu tak maximalizovat. Je-li přítomný záměr, bude přítomná i qi, a pokud je přítomná qi, je přítomná i síla. Nezáleží na tom, jak jing nazýváme. Vychází z chodidel jako z kořene, je ovládán pasem a projevuje se v oblasti úderu. Tato mechanická sekvence se podobá výrobní lince v továrně. Vstup, proměna, výstup a zpětná vazba.
Síla vstupuje do spodní části těla. V různých stylech bojových uměních se vytváření jingu a uvedení těla do pohybu obvykle spouští tím, že chodidla zatlačí do země. Nezáleží na tom, jak silný úder je nebo jako dlouho trvá, jeho kořenem jsou vždy chodidla. Protože chodidla jsou výchozím vstupním bodem jingu, je silná základna ve spodní polovině těla pro všechny systémy bojového umění velice důležitá. Všechny styly bojových umění tedy začínají trénink svých studentů s postojem jezdce na koni, protože je to jedno z hlavních cvičení k posílení nohou.
Přenos jingu je založen na způsobilosti těla a zejména pasu. Díky sladění a lubrikaci těla se jing efektivně přenáší do oblasti úderu. Při tréninku bojových umění se sladění těla definuje jako zvýšení hbitosti a pružnosti těla v důsledku jeho protažení. Kdybychom si vstup jingu představili jako jídlo, bude jeho přeměna trávením. Je to fáze využití. Jídlo je základ, ale nejdůležitější je trávení. Někteří lidé špatně jedí a špatně tráví. Je to proto, že nemají dobře rozvinuté nohy a pas. Jiní lidé dobře jedí, ale špatně tráví, protože mají slabý pas. Další lidé dokáží dát za krátkou dobu hodně úderů, protože správně jedí i dobře tráví. Pas je centrem přeměny a přenášení jingu. Dovednost v pase určuje kvalitu a množství jingu, který se může projevit, i rychlost provedení techniky.
Výstup je vydání jingu, který se tvoří z chodidel, pasem se přeměňuje a přenáší do oblasti úderu a jeho projevem je sek, kop, úder, atd. Výše uvedená klasifikace jingu vychází z toho, jak se jing vydává navenek.
Zpětná vazba je míra kvality: ukazuje, jak efektivní fáze vstupu, přenosu a výstupu jsou. Je to proces, v němž se celý systém hodnotí a zjišťuje se, na čem je potřeba pracovat a co je třeba vylepšit, aby každá technika byla účinná. Jinými slovy, je to fáze, při níž se cvičencova schopnost přijímat (sílu) – vstup – ověřuje citlivostí, pohotovostí a reakcí. Schopnost přenášet (sílu) – přeměna – se projevuje koordinací a spojením celého těla, jeho pružností a ohebností. Schopnost vydávat (sílu) – výstup – se ukáže v použití síly, načasování a technice.
Nezáleží na tom, jaký styl bojového umění člověk cvičí, filosofie je pro všechny stejná. Dá se shrnout do tří kroků: 1. Pozornost zcela soustřeďte na všechny části tohoto mechanického postupu. 2. Je-li přiměřené působit 100 gramy namísto 500 kilogramů, použijte 100 gramů. Tím se předejde zbytečnému nebo nadměrnému přenosu (síly). Jinak řečeno, je to kontrolované uvolnění (síly). 3. Když je na místě použít 500 kilogramů namísto100 gramů, použijte 500 kilogramů. Tím se zabrání ztrátám při přenosu. V každém utkání je nejdůležitější to, kdo z něho vyjde jako vítěz. Proto se říká, že v soutěži není žádné druhé místo stejně jako v diskusi nemůže být nikdo první.
Aktualizováno Pondělí, 10 Srpen 2009 14:10
