Sólový dril a bojové umění
Často se říká, „Mistrně zvládnout jednu techniku je lepší, než se učit tisíc technik.“ Poukazuje se tím na význam osvojení si konkrétních dovedností. Toho se obvykle dosahuje cvičením sólového drilu.
„Trénink sólového drilu“ označuje opakované cvičení stejného pohybu a jeho variací s ohledem na jeho bojové využití. Každý jednotlivý pohyb by se měl cvičit do té doby, dokud nedojde k naprostému zvládnutí provádění této techniky v jejích aplikacích a variacích, využívání síly a jejího načasování. Když se opakovaně cvičí stejná věc, může to někoho nudit, ale adepti bojového umění musejí takovému tréninku věnovat pozornost. Toto cvičení hraje velice významnou úlohu pro rozvoj dovedností cvičence.
Hodně lidí věnovalo tréninku bojových umění celá desetiletí svého života. Naučili se různé styly, pěstní formy i formy se zbraněmi. Když se ovšem tito lidé dostanou do střetu, který si říká o uplatnění bojového umění, nevědí, co mají dělat. Je to hlavně kvůli tomu, že všechen čas trávili studiem složitých figur nebo forem. Ani chvilku nevěnovali tomu, aby strávili to, co se naučili, například aplikacím každého jednotlivého pohybu, jeho načasování, rychlosti a použití síly.
Formy a figury jsou sice výsledkem zkušeností mnoha lidí, ale jejich hlavní funkce je v tom, že mají cvičencům pomoci, aby si určité techniky zapamatovali, mají přispívat k zajímavosti tréninku a rozvíjet rovnováhu a koordinaci. Formy s sebou také nesou řadu nevýhod a omezení. Ve složitých figurách je řada zavádějících pohybů, protože se u pohybů vyžaduje spojitost a na formu se kladou nároky jako na umělecké představení. Určité pohyby vlastně nemají pro bojové uplatnění vůbec žádný význam. Určitý pohyb se často objevuje pouze na jednu stranu, nalevo a nikoli napravo, vpředu a ne vzadu, nahoře a už ne dole. Aby se ve figurách zachovaly plynulé, přirozené a ladné přechody, doplňují se spoustou pohybů, které jinak nemají žádný účel. Některé pohyby kladou důraz na pružnost těla, na koordinaci a mrštnost, nebo zvyšují náročnost prováděných pohybů spolu s tím, jak se forma rozvíjí. To často neumožňuje všechny bojové techniky a aplikace rozeznat. Ale fakticky vzato: K tomu, aby člověk ve střetnutí zvítězil a protivníka porazil, potřebuje jenom rychlost a silný úder.
Některé figury jsou velice krátké a dovolují cvičenci provést jednotlivé pohyby v daném čase vícekrát. Přesto je vždy lepší, když člověk může cvičit každý pohyb zvlášť. Když adept cvičí každý pohyb samostatně a odděleně, lépe porozumí jeho bojové funkci. Aby tedy úplně pochopil bojové aplikace daného pohybu a jeho variace, musí cvičenec trénovat každý pohyb zvlášť. Nácvik těchto jednotlivých pohybů se nazývá trénink sólového drilu.
Často se říká, „Mistrně zvládnout jednu techniku je lepší, než se učit tisíc technik.“ Poukazuje se tím na význam osvojení si konkrétních dovedností. Toho se obvykle dosahuje cvičením sólového drilu.
„Trénink sólového drilu“ označuje opakované cvičení stejného pohybu a jeho variací s ohledem na jeho bojové využití. Každý jednotlivý pohyb by se měl cvičit do té doby, dokud nedojde k naprostému zvládnutí provádění této techniky v jejích aplikacích a variacích, využívání síly a jejího načasování. Když se opakovaně cvičí stejná věc, může to někoho nudit, ale adepti bojového umění musejí takovému tréninku věnovat pozornost. Toto cvičení hraje velice významnou úlohu pro rozvoj dovedností cvičence.
Hodně lidí věnovalo tréninku bojových umění celá desetiletí svého života. Naučili se různé styly, pěstní formy i formy se zbraněmi. Když se ovšem tito lidé dostanou do střetu, který si říká o uplatnění bojového umění, nevědí, co mají dělat. Je to hlavně kvůli tomu, že všechen čas trávili studiem složitých figur nebo forem. Ani chvilku nevěnovali tomu, aby strávili to, co se naučili, například aplikacím každého jednotlivého pohybu, jeho načasování, rychlosti a použití síly.
Formy a figury jsou sice výsledkem zkušeností mnoha lidí, ale jejich hlavní funkce je v tom, že mají cvičencům pomoci, aby si určité techniky zapamatovali, mají přispívat k zajímavosti tréninku a rozvíjet rovnováhu a koordinaci. Formy s sebou také nesou řadu nevýhod a omezení. Ve složitých figurách je řada zavádějících pohybů, protože se u pohybů vyžaduje spojitost a na formu se kladou nároky jako na umělecké představení. Určité pohyby vlastně nemají pro bojové uplatnění vůbec žádný význam. Určitý pohyb se často objevuje pouze na jednu stranu, nalevo a nikoli napravo, vpředu a ne vzadu, nahoře a už ne dole. Aby se ve figurách zachovaly plynulé, přirozené a ladné přechody, doplňují se spoustou pohybů, které jinak nemají žádný účel. Některé pohyby kladou důraz na pružnost těla, na koordinaci a mrštnost, nebo zvyšují náročnost prováděných pohybů spolu s tím, jak se forma rozvíjí. To často neumožňuje všechny bojové techniky a aplikace rozeznat. Ale fakticky vzato: K tomu, aby člověk ve střetnutí zvítězil a protivníka porazil, potřebuje jenom rychlost a silný úder.
Některé figury jsou velice krátké a dovolují cvičenci provést jednotlivé pohyby v daném čase vícekrát. Přesto je vždy lepší, když člověk může cvičit každý pohyb zvlášť. Když adept cvičí každý pohyb samostatně a odděleně, lépe porozumí jeho bojové funkci. Aby tedy úplně pochopil bojové aplikace daného pohybu a jeho variace, musí cvičenec trénovat každý pohyb zvlášť. Nácvik těchto jednotlivých pohybů se nazývá trénink sólového drilu.
Aktualizováno Pondělí, 10 Srpen 2009 14:09