DESET DŮLEŽITÝCH ZÁSAD MISTRA YANG CHENG FU
přeložil Karel Nuhlíček

 

1. Hlavu drž zpříma, tak aby živost (spirit, duch, shen) mohla dosáhnout vrcholku hlavy. Nepoužívej sílu, což způsobí tuhost krku, dech a krev nemohou volně obíhat. Je nutné mít přirozený pocit plný života. Pokud tato živost nemůže dojít až k vrcholku hlavy, není možné její vylepšování.

2. Nech poklesnout hrudník a povytáhni hřbet. Hrudník se přirozeně uvolní dovnitř, a tak se umožní dechu poklesnout dolů do tan tienu. Nevypínej hrudník. Cchi bys zde zablokoval a horní část těla by ztěžkla. Pata bude příliš lehká a snadno ztratí zakořenění. Povytáhni hřbet a cchi se zde udrží. Uvolněním hrudníku můžeš hřbet povytáhnout a uvolnit tak sílu přes páteř. A nikdo se ti nevyrovná.

3. Uvolni pas. Pas řídí celé tělo. Zvládnutím uvolnění pasu tvé nohy získají sílu a dolní část těla bude pevná a stabilní. Změny prázdnoty a plnosti ovládáš otáčením pasu. Říká se, že pozice jsou určovány pasem. Pokud nemáš k dispozici sílu, tak hledej chyby v nohou a v pase.

4. Rozlišuj mezi prázdnotou a plností. Tohle je první věc ze všech v tai ji quanu. Jestliže váha celého těla spočívá na pravé noze, je pravá noha plná, levá je prázdná a naopak. Když zvládneš rozlišovat plnost a prázdnotu, pak jsi schopen se otáčet lehce bez použití síly.

5. Nech poklesnout ramena a lokty. Ramena tak budou úplně uvolněná a otevřená. Pokud nezvládneš uvolnění a poklesnutí, obě ramena budou tuhá. Cchi bude proudit jimi nahoru a celé tělo nebude moci získat sílu. Nechat poklesnout lokty znamená, že lokty míří dolů a jsou uvolněné. Pokud se lokty zvednou, pak ramena nemohou poklesnout a ty nejsi schopen odhazovat lidi daleko. Toto odhození se pak podobá přerušované síle z vnějších stylů.

6. Používej mysl a ne sílu. Klasických textech tai ji quanu se říká: “Vše spočívá na použití mysli a ne síly“. Při cvičení tai ji quanu je celé tělo uvolněné. Nedovol, aby v tvých žilách, kostech a šlachách zůstal gram síly – abys byl tuhý. Pak budeš hbitý se schopností změny. Budeš schopen se volně a snadno otáčet. Pokud tomu nevěříš, jak se chceš zlepšovat? Tělo je protkáno meridiány stejné jako zem stružkami a potůčky. Nejsou-li překážky, voda může téct. Nejsou-li meridiány uzavřeny, cchi prochází. Pokud celé tělo má tvrdou sílu a ta vyplní meridiány, pak cchi a krev stojí a otáčení není jemné a hbité. Stačí zatáhnout za jeden vlásek a celé tělo ztrácí svou rovnováhu. Pokud použiješ mysl a ne sílu, pak mysl jde tam kam má a cchi ji následuje. Cchi a krev cirkuluje. Pokud takhle cvičíš každý den a nepřestáváš pak, po dlouhé době, získáš opravdovou vnitřní sílu. V klasických textech tai ji quanu říkají, že pokud jsi absolutně uvolněný, pak jsou tvé schopnosti v tai ji quanu absolutně dobré, tvé ruce jsou jako ocelové obalené bavlnou a tělo je velmi těžké. Oproti tomu ti, kteří cvičí vnější styly, když použijí sílu, tak je zřejmá a pokud ji nepoužijí, tak jsou zas příliš lehcí a nezakořenění. Jejich vnitřní a vnější síla se navzájem brzdí. Síla z vnějších stylů se snadno odvádí a nemá hodnotu.

7. Propoj vrch a spodek. V klasických textech se uvádí, že pohyb musí být zakořeněn v chodidlech, uvolňován přes nohy, řízen pasem a projevuje se v prstech. A tak to je. Když ruce, pas a nohy se pohybují společně, oči následují. Pokud se jedna část nepohybuje, celé tělo je rozhozené.

8. Slaď vnitřní a vnější. Hlavní věc při cvičení tai ji quanu je duchovní energie (shen). Proto se říká, že duch (shen) poroučí a tělo poslouchá. Pokud dokážeš pozvednout ducha, pak tvé pohyby jsou přirozeně hbité. Postoje dodržují princip plnosti a prázdnoty, otevření a zavření. Tomu říkáme, že nejen nohy a ruce jsou otevřené, ale i mysl je otevřená a zavření neznamená pouze, že nohy a ruce jsou zavřené, ale i mysl se uzavře. Když dokážeš sladit vnitřní a vnější, pak je celek úplný.

9. Vše navzájem propoj a nepřerušuj. Ve vnějších stylech je vnitřní síla podřízena hrubé vnější síle a proto je omezená. Rozpojuje se a spojuje. Během rozpojení je stará síla vyčerpaná a nová ještě není k dispozici. V těchto okamžicích je velmi jednoduché získat výhodu. Tai ji quan používá mysl a ne sílu. Od počátku ke konci je nepřetržitá. Je kruhová a neustálá. Otáčí se a nemá žádné hranice. V původních klasických textech se uvádí, že se neustále převaluje jako velká řeka a cirkulace vnitřní síly je jako odmotávání hedvábné nitě. To všechno pojednává o vzájemném propojení.

10. Hledej klid v pohybu. Vnější styly považují poskakování za dobré a používají veškerou svou energii. Díky tomu, je každý po cvičení unaven. Tai ji quan používá k řízení pohybu klid. Ačkoliv se pohybuješ, je zde i nehybnost. Proto je při cvičení formy pomalý pohyb lepší. Když je pomalý, pak nádech a výdech je dlouhý a hluboký a cchi může poklesnout do tan tienu. Čímž přirozeně nenastanou při cvičení zranění díky překrvení žil. Tohle vše by ses měl pečlivě snažit pochopit. Pak získáš opravdový význam.