taijizlin

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Pangu Tai Ji

Email Tisk

Vincent Chu (přeložil Pavel Toman)

Tai Ji Quan

Tai Ji Quan je jedním z pokladů čínského kulturního dědictví. Vznikalo a vyvíjelo se během tisíciletí bohatých a bouřlivých čínských dějin a (proto) je v něm obsaženo nesmírné množství informací. Je starobylé ale i současné, je elegantní a přitom prosté.
Tai Ji Quan bylo vytvořeno na základě informací obsažených v Knize Proměn (Yi Jing), v jinjangovém symbolu Tai Ji, v učení Lao Zi (autora Dao De Jing), v principech daoyinových cvičení, v dechových technikách tu na, v principech čínských bojových umění, v tradiční čínské medicíně, taoistické vnitřní alchymii a v dalších pramenech. Jeho hlavní zásady lze nalézt v taoistické filosofii. Jeho cílem je zocelit tělo, pěstovat (energii) qi a získat schopnost se bránit, dobré zdraví a dlouhý věk. Kvůli svým mnoha blahodárným účinkům je dnes Tai Ji Quan velice populární. Má své místo při kultivaci qi, zvládání stresu, budování charakteru, péči o zdraví, rozvoji bojových dovedností i v taoistické praxi. Pohyby působí jako pomalé a měkké, ale nejsou statické ani bez síly. Je v nich tvrdost, ale ne ztuhlost. V Tai Ji Quan jsou plné i prázdné složky, měkké a tvrdé na sebe vzájemně působí, jsou tu statické i dynamické situace a harmonie vnitřních a vnějších atributů. Teprve v konfrontaci s nebezpečím používá Tai Ji Quan strategii energetického výboje: udeřit jako druhý, ale cíl zasáhnout první, čtyři unce převáží tisíc liber a využití měkké síly k překonání síly tvrdé. Natolik se lišilo od tradičních čínských bojových umění, že ho lidé začali nazývat vnitřním bojovým uměním.
V praxi klade Tai Ji Quan spíše než na fyzický pohyb důraz na řízení a vedení srdcem a záměrem mysli a také na poklesnutí qi, uklidnění mysli a na dlouhé, hluboké a pomalé pravidelné dýchání. Se svými specifickými kombinacemi koordinace pohybu těla, nohou a rukou – podle požadavků čínských bojových umění – spolu s principy daoyinu a tu na, se Tai Ji Quan stalo bojovým uměním, k němuž kromě koordinace a rovnováhy patří i harmonie nitra a vnějšku: je to vnitřní bojové umění. Tato kombinace faktorů se řídí přírodními zákony: tělo se uvolňuje, je lehčí, měkčí a má lepší oběh energie a je proto v lepším souladu s přírodou. Když se Tai Ji Quan takto pravidelně cvičí, přináší to ohromný užitek celkovému stavu těla a zejména nervovému, trávicímu, oběhovému, dýchacímu, svalovému, kosternímu a imunitnímu systému.
Tai Ji Quan se označuje jako vnitřní bojové umění, protože jeho hlavní tréninková náplň klade důraz na to, aby se pohyby těla a jeho stav řídily mentálním záměrem a zlepšovaly se díky jeho působení. Stejně jako u ostatních vnitřních stylů čínských bojových umění, důraz se tu klade na vlastnosti mysli, na rozvoj síly a na kultivaci těla namísto pouhých technických aplikací a variací. V náplni tréninku proto většina programů zdůrazňuje spíše pěstování těla než na procvičování a nácvik použitelných technik. Tento důraz vede cvičence k závěru, že pokud pohyb pohání energie a on sám je ve správném stavu mysli, výsledná technika bude obsahovat sílu. Díky tomu je také tento typ tréninku lepší přípravou na spontaneitu potřebnou v bojových situacích.
Víme, že Arabských číslic je pouze deset, ale v praxi z nich lze vytvořit ohromné množství kombinací. Takový (rozsah) technického uplatnění je v principu totožný s principem využití technik v bojovém střetu. Každá situace zahrnuje spontaneitu a je proto jedinečná. U vnějších čínských bojových umění je to odlišné, tady hlavní náplň tréninku klade důraz na jednotlivé techniky a přemožení protivníka. Uvědomujeme si (však), že v bojovém střetu ani jedna ze stran neví, co protivník udělá. Proto je obtížné se na to připravit. Tuto odlišnost potvrzuje i to, že  Tai Ji Quan má jenom jedinou sólovou pěstní formu s mnoha variacemi (například velký kruhový pohyb, střední kruhový pohyb, malý kruhový pohyb): smyslem tohoto tréninku je, aby si tělo osvojilo přirozené reflexy a tak zkvalitnilo tak základnu bojových umění. To je zdrojem rozmanitosti současných stylů Tai Ji Quan – a to také proto, že když se budete zkušeného cvičence Tai Ji Quan ptát na témata ohledně  Tai Ji Quan jakožto bojového umění, jeho odpovědi se budou většinou týkat jeho konkrétního tréninku sólové formy.
Nezáleží na tom, zda cílem tréninku sólové formy je bojová dovednost, zachování zdraví nebo nějaký jiný cíl.  Tai Ji Quan má zvláštní a jedinečnou vlastnost, která je odlišuje od ostatních tělesných aktivit včetně bojových umění. Pohyby v  Tai Ji Quan se skládají z mnoha kruhových pohybů a jsou prováděny pomalu, uvolněně a koordinovaně. To je v souladu s faktickou anatomii těla: smyslem cvičení je otevření kloubů v těle a práce na různých svalových skupinách a oběhu energie.
Jsme si vědomi, že klíčem k zachování rovnováhy je střed kruhu a nezáleží na tom, jak rychlý nebo pomalý kruhový pohyb bude. Kruhový pohyb bude vyrovnaný, pokud těžiště bude umístěno ve středu kruhu. Díky významné roli, kterou hraje rovnováha kruhového pohybu při pohybu těla, nezáleží u individuální formy Tai Ji Quan na tom, zda pohyb obsahuje krokové techniky, techniky celého těla, nebo techniky dlaní. Při cvičení Tai Ji Quan by měl cvičenec věnovat pozornost postavení pasu a jeho kruhovým pohybům a následovat tak rovnováhu středu a princip kruhových pohybů. Proto se v Klasické knize o  Tai Ji Quan říká, že pokud dochází k nerovnováze, měl by se člověk vždy obracet pro odpověď ke svému pasu.
Z anatomie člověka víme, že tělo se dělí na tři oddíly a každý oddíl se dále dělí na tři složky. Tělo má tedy devět hlavních oddílů. Při cvičení individuální formy Tai Ji Quan princip kruhového pohybu vyžaduje použití pasu jako středu a středních složek ostatních dvou oddílů jako os a konečné složky a čtyři končetiny budou použity jako kola. Všech devět jednotlivých složek těla se pohybuje po kruhových drahách řízených rotací pasu. Pokud cvičenec dokáže tento princip správně uplatnit, je výsledkem síť kruhových pohybů podobná tkaní pavoučí sítě: kruh uvnitř kruhu, kruhový pohyb uvnitř kruhového pohybu jak ve svislé, tak ve vodorovné rovině.
Principem cvičení individuální formy Tai Ji Quan je tato síť kruhových pohybů, výsledek pozorování našeho slunečního systému starými Číňany: slunce uprostřed je obklopeno planetami, které okolo něho obíhají. Teprve když cvičenec uplatňuje tento princip kruhového pohybu společně s dalšími zásadami jako například „10 nejdůležitějšími body“ formulovanými mistrem třetí generace Tai Ji Quan Yang Cheng Fuem (1883-1936) – hlava je zavěšená, uvolnit hrudník a protáhnout záda, uvolnit pas, rozlišovat podstatné a nepodstatné, poklesnout ramena a vstrčit lokty, používat myšlenkový záměr a ne fyzickou sílu, koordinovat spodní a horní část těla, harmonizovat nitro a vnějšek, pohybovat se souvisle a spojit statické a dynamické (tj. hledat v pohybu klid) – bude v tréninku Tai Ji Quan vynikat a osvojí si (skutečné) schopnosti.

 Pan Gu Tai Ji

Pan Gu Tai Ji se také nazývá Návrat Tai Ji Quan a je to výsledek spolupráce mezi Ou Wen Weiem, tvůrcem cvičení Pan Gu Shengong, a Vincentem Chu, následovníkem stylu Yang v šesté generaci. Pan Gu bylo vytvořeno na základě Tai Ji Quan stylu Yang spolu s dalšími prvky doplněnými z Pan Gu Shengong. Principy Pan Gu Tai Ji vycházejí ze starobylých čínských filosofických konceptů a jeho pohyby jsou v souladu se (zásadami) Tai Ji Quan stylu Yang.
K umění Pan Gu Tai Ji patří harmonie nitra a vnějšku, koordinace spodní a horní části těla, vzpřímené postoje, souvislý a vyrovnaný pohyb a integrace qi a těla. V Pan Gu Tai Ji se důrazně doporučuje cvičit společně vnitřní a vnější atributy, stejně jako dynamické a statické situace, uplatňovat principy tréninku i kultivace a soustředit se na rozvoj charakteru, trénink těla a praktické aplikace. Choreografie pohybů individuální formy zahrnuje „třináct principů“ Tai Ji Quan: odpružení, vychýlení, tlačení, strkání, loket, odtržení, strhávání, naražení nadloktím případně ramenem, postup, ústup, obrat vlevo, obrat vpravo a střední rovnováha. Ty jsou integrovány do všech pohybů, takže cvičením této formy získáte výhody a blahodárné účinky sebeobrany i integrace qi. Pokud se cvičenec věnuje „stání jako sloup,“ (zhan zhuang) tento trénink směřuje k nabytí hodnot uspokojujících Tři Klenoty lidského těla (esence je plná, qi působí a duch je jasný). Jsou-li požadavky Tří Klenotů uspokojeny, může to pomoci zabránit onemocnění těla a pomoci mu dosáhnou dobrého zdraví a dlouhověkosti, které jsou předpokladem pro trénink bojových umění. Novinkou v Pan Gu Tai Ji tedy je, že uvnitř působí jako qigongové cvičení a navenek funguje jako bojové umění. Jinými slovy: Pan Gu Tai Ji má vnitřní přínos jako zdravotní cvičení a navenek funguje jako umění sebeobrany.
Současné styly Tai Ji Quan jsou sice velice populární, ale jedná se pouze o tělesné metodologie: mají jen fyzické pohyby bez jakýchkoli vnitřních atributů: nelze je tedy považovat za opravdové Tai Ji Quan. Pan Gu Tai Ji se od těchto současných stylů liší. Bylo vytvořeno z Tai Ji Quan stylu Yang, nejpopulárnějšího stylu dnes. Pan Gu Tai Ji spíše než na pohyby těla klade důraz na vnitřní atributy a má jedinečnou funkci doplňovat qi těla a zajišťovat její výměnu s okolní prostředím a tak posilovat a zvyšovat qi a imunitu těla, a dosáhnout tak uzdravení těla. Navenek posiluje šlachy, kosti, svaly a kůži kvůli sebeobraně. Uvnitř zlepšuje stav fyzických orgánů v těle a jejich fungování, vyrovnává jinové a jangové složky v těle, brání onemocněním a posiluje zdraví. Všechny vnitřní atributy tedy můžeme považovat za základ a všechny vnější atributy za (jeho) aplikaci.
Pan Gu Tai Ji obsahuje hluboké principy kultivace a i bojových umění. Jako vnitřní praxi obsahuje qigongový modus a jako vnější cvičení trénink bojového umění, takže se jedná o umění, jehož trénink obsahuje vnitřní i vnější program, konkrétně tělesný i duchovní trénink. Tyto tréninkové programy mají za cíl doplnění jinu a jangu, trénink a kultivaci následující starobylou filosofii a kulturu a využití „třinácti principů“ – odpružení, vychýlení, tlačení, strkání, loket, odtržení, strhávání, naražení nadloktím případně ramenem, postup, ústup, obrat vlevo, obrat vpravo a střední rovnováha – jako hlavních technik. Kromě toho má na cvičení následující požadavky: uklidnit mysl, uvolnit tělo, provádět kruhové pohyby, uvolnit pas, poklesnout váhu, rozlišovat podstatné a nepodstatné, používat myšlenkový záměr a ne fyzickou sílu, koordinovat spodní a horní část těla, harmonizovat vnitřní a vnější atributy, provádět pohyby spojitě, kombinovat dynamické a statické a držet tělo zpříma.
Pan Gu Tai Ji je čínské vnitřní bojové umění. Jako u všech čínských vnitřních bojových umění se tu klade důraz na rozvoj vnitřních atributů, rozvíjení síly a zjemňování těla namísto (cvičení) vnějších atributů a technik. Trénink začíná základním cvičením stání (zhan zhuang), aby se posílila vnitřní qi. V Pan Gu Tai Ji je však cvičení individuální formy v nízké pozici ekvivalentní tréninku stání. Cvičenec se učí, že všechny pohyby individuální formy se provádějí s jasně vymezeným rozdělením váhy (podstatné - nepodstatné) a v nižším postoji. Navíc se při cvičení individuální formy snaží uvolnit tělo a uklidnit mysl. Ovšem v takové dynamické situaci není snadné klidu a uvolnění dosáhnout. Přestože je to obtížné, zle toho dosáhnout následováním všech požadavků.
Jakmile cvičenec do cvičení Pan Gu Tai Ji investoval (určitý) čas, tělo dosáhne skutečného uvolnění a klidu a oběh qi meridiány bude efektivnější: fungování fyziologických orgánů v těle se také zlepší. Je-li tělo uvolněnější a mysl klidnější, je lepší i mechanismus ovládání těla. Nervový systém funguje lépe, člověk je bystřejší a rychleji jedná a reaguje. Jeho celkové schopnosti se zlepšují.
Pan Gu Tai Ji vychází z informací reprezentovaných Tai Ji symbolem jin a jangu, v učení Lao-Zi a z dalších zdrojů. Nic z toho není možné vynechat. V každém okamžiku dochází k interakci jin a jangu, k pohybu otevírání a zavírání, ke koordinaci spodní a horní části těla a k interakcím tvrdého a měkkého. Když se cvičí pohyby individuální formy Pan Gu Tai Ji, zahrnuje to jinové a jangové složky. Cvičenec vnímá extenze a kontrakce, pohyby napínající a uvolňující tělesné klouby, objevuje se podstatné a nepodstatné a celým tělem procházejí kroutivé a spirálovité pohyby. Hlava je navíc zavěšená a kostrč ve správném postavení, hrudník uvolněný a záda protažená, zápěstí jsou ohnutá a prsty natažené, hmotnost těla klesá do spodní plosky chodidel, ramena jsou uvolněná a lokty ohnuté, pohyby se provádějí jak na levou, tak na pravou stranu. V primárních pohybech navíc pas vždy vede (všechny) čtyři končetiny. Při druhotných nezávislých pravolevých, nahorudolních a předozadních kruhových pohybech čtyř končetin tělo řídí myšlenkový záměr. Qi následuje vnější pohyby a obíhá celým tělem. Tímto způsobem cvičenec skutečně dosahuje harmonie vnitřních atributů s vnějšími, koordinace kruhových pohybů horní části těla s kruhovými pohyby spodní části těla – a tohle všechno se odehrává všude, celé tělo je díky tomu uvolněné a hbité.
Cvičení pohybů Pan Gu Tai Ji je způsob fyzické interpretace filosofického principu bytí v harmonii s přírodou a dalších principů čínské filosofie. Lze si všimnout, že když se pohybuje jedna část těla, pohybují se všechny (ostatní části těla). Když se jediná část zastaví, zastaví se všechny. Současně cvičenec zažívá, že v každém pohybu jsou obsaženy pohyby dva: nezávislý pohyb) čtyř končetin (sekundární) a (primární) pohyb pasu, který tyto končetiny vede. Když se individuální forma cvičí správně, pohybu se účastní všechny části těla tím, že opisují kruhové dráhy. Tento jev se podobá naší sluneční soustavě, kde každá planeta obíhá kolem slunce, a je výsledkem toho, že se cvičenec řídí principy a požadavky Pan Gu Tai Ji. Nezáleží přitom na tom, o jak malý pohyb se jedná. Ramena klesají a hlava se drží jako shora zavěšená, a když váha klesá dolů a boky se sníží, vede to k lepšímu zakořenění. Podobá se to způsobu, jak chodí kočka: lehce, hbitě a kontrolovaně – uvolněně, pomalu, jemně a měkce s jasným rozlišením podstatného a nepodstatného – je to spojitý spirálovitý pohyb se vzpřímeným tělem.
Pan Gu Tai Ji prospívá zdraví a slouží i jako bojové umění. Cvičí-li se se správnou kombinací vnitřních a vnějších atributů, bude cvičenec schopný dosáhnout cílů kultivace i (bojového) uplatnění. Díky fyzickým pohybům vedeným mentálním záměrem se mu podaří dosáhnout zlepšení zdraví, posílení imunity, zprůchodnění sítě meridiánů, masáže fyziologických orgánů a zlepšení jejich funkce, zlepšení účinnosti oběhu krve a energie a lepší rovnováhy mezi jinem a jangem těla, to jsou předpoklady pro trénink bojového umění. Jsou-li splněny tyto předpoklady, je člověk schopný tělesné pohyby provádět koordinovaně, jsou plné síly a rovnováhy a vypadají velice elegantně.

Aktualizováno Středa, 17 Duben 2019 12:55